"Film se mi líbil, to nemohu říct..." To musím hnedky na začátku podotknout v duchu Svěrákovské hlášky.

Nevím, čím chtěl Svěrák překvapit, ale jeho akční český Indiana Kuky Jones se prostě nepovedl. Svěrák již předtím ve své kariéře dokázal, že spolupráce s jeho otcem je tím nejhorším, co ho mohlo potkat, a že pokud na tomto filmu bude spolupracovat prakticky s celou rodinou, tragédie bude zrozena opravdu ve velkém.

Seriál, na který padlo mnoho marek a franků a čeští filmaři tomu nasadili akorát korunu. Návštěvníci se tváří jako scifi, ale ve skutečnosti je to rodinná konverzačka s pilkou. Ale postupně.

Už samotný příběh je zmatený. Na začátku je pro akční misi do minulosti vybrán filosof, lékař, historik a snad dokonce i instruktorka plavání s delfíny. Kdyby si lidstvo vybralo Arnolda, Bruce Lee a Viléma Tella, jistě by misi zvládli lépe. A když došlo k výběru takových nemehel, těžko se můžeme divit, že se mise nezdařila a že nakonec musel zasáhnout děda Drchlík se svým štyftlíčkem.

Další úlet je CML. Škatule, která má vědět vše. Proč tedy neví, že stojí našišato, že se mise stejně nezdaří, že vzorec na přesun kontinentů nikdy neexistoval, a že velký akademik AB by ho asi ve svém zralém věku určitě napsal do svých pamětí, kdyby ho znal? Nesmysly a nesrovnalosti.

Dalším úskalím seriálu jsou herci. Těžko bych mohla vybrat toho, kdo byl nejhorší. Jestli Brodský, Patrasová nebo Bláha. Když už se nemůže chatrná kostra scifi udržet pohromadě, zasáhne pověstný cimrmanovský krok stranou a "herec udělá fórek", "herec udělá škleb" a herec řekne magické slovo - "humidovat".

Humidovat - to slovo patrně vzniklo na place během natáčení ve chvíli, kdy se štáb zasekl, kdy herec nezvládl roli a kdy vlastně nikdo nevěděl, jak dál. Proto ani sám režisér Polák dodnes neví, co to znamená.

Lokace příběhu jsou záměrně vybrány tak, aby to stálo co nejméně. Natáčelo se v jednom městě, na jednom hradě a v jednom autě. Štáb chtěl patrně ušetřit získané marky a franky pro své vlastní účely. Natáčení odflákl, aby si pak za získané devizy užil v místním tuzexu.

S tím souvisí i chatrná výprava. Auto je nalakovaný UAZ, amarouny jsou želatina za dvacet halířů, koláry vědomosti jsou plexisklové odřezky, "oka" jsou sletované baterky do hodinek a CML - o tom raději mluvit ani nebudu.

Hudba je jedním slovem strašná. Působí jako z Hvězdných válek, co se odehrávají doma na gauči a ne ve vzdálených galaxiích. I když - tím se vlastně do seriálu hodí. 


Jednoduše je celý seriál zpytlíkovaný skutečně po vzoru Brouka Pytlíka. Jen v něm jaksi chybí ten pověstný Ferda a krásná Beruška. A pokud se tvůrci domnívali, že Ferda bude Jan Hartl a Beruška Dáša Patrasová, tak se domnívali špatně. A vláďa Menšík v roli esenbáka? Dávám nefuturistických - 10%.

I v kategorii herec-muž je mnoho podobných a srovnání hodných jmen. Tak třeba Jan Kanyza a Robert Redford.

Honza je sice o jedenáct let mladší, ale podobnost s Bobem nezapře. V některých starších filmech, kde má blond přeliv, jsou zaměnitelní. Bohužel se ale Honza narodil v komunistickém Československu a ne na pobřeží Pacifiku, a tak i role, které ho potkaly, tomu odpovídají. Nehrál kovboje ale mladého svazáka, nehrál agenta CIA ale esenbáka, nehrál zaříkávače koní ale štamgasta v Hospodě.

Herectví není jediným jejich společným zájmem. Oba malují, Bob byl zamlada kvůli malování dokonce v Evropě a Honza prodává obrazy za statisíce. Oba mají dlouholetá manželství, oba jsou vitální a pořád sexy chlapi.

V dalším srovnání představím českého Hugha pana Stropnického a skutečného Hugha Jackmana. O panu Stropnickém mnoho nevím, jen to, že byl herec, pak byl velvyslancem, ministrem kultury, pak zase hercem, potom uměleckým šéfem Divadla na Vinohradech a teď je zase herec, jen se jmenuje Žilka.

Hugh Jackman má pro mě mnohem víc kouzla a noblesy (byť jsou si se Žilkou opravdu podobní), ale hlavně to není taková třasořitka, nekouří a má přeci jen nějakou tu muskulaturu. Jako herec se mi zdá tímto mnohem zajímavější. Mlask.

V příštím srovnání se pokusím nalézt hereckého "similára" pro Zdeňka Svěráka a Rudolfa Hrušínského. To tedy bude prácička.

Quentin Tarantino natočil před mnoha lety tento film pro pamětníky, který v soukolí času zkrátka neobstál.

Film je nízkorozpočtový, nějakých výbuchů a efektů se v něm pochopitelně nedočkáme. Na čem ale Tarantino nešetřil, je množství příběhů, postav, nepropracovaných dialogů a nesmyslných dějových zvratů. Je vidět, že nejslabší stránkou Tarantina je právě scénář. Jedna postava splývá s druhou, děj se neuvěřitelně zaplétá a nic nedává smysl.

V poslední řadě musím zmínit výběr herců. Ten také nepomohl. Tarantino chtěl udělat dojem a tak našel v jedné Los Angeleské agentuře dvojníky Arnolda Schwarzeneggera, Bruce Willise anebo mojí ségry Umy Thurman. To, že tito dvojníci vůbec neuměli hrát, mu bylo patrně jedno. Na druhou stranu musím uznat, že tento režisérský trik sklidil ovoce. Od půlky filmu jsem se přestala zabývat dějem a jen sledovala, který dvojník je nejlepší a nejvěrohodnější. Byla to zábava. A pokud chtěl Tarantino odvést pozornost, povedlo se mu to. Škoda jen, že se nepokusil nalézt také dvojníka Vládi Menšíka, protože ten by filmu dodal teprve grády. Dávám tedy alespoň - 15%.

(Recenze naruby je recenze, kdy je text včetně hodnocení zamýšlen přesně opačně. Je tím docíleno nejenom faktického ohodnocení díla, ale zároveň i legrace.)

Film Fontána jsem prostě nedala.

V kině bylo nepochopitelně narváno a divím se, že v průběhu nikdo neodešel. Já měla tehdy sto chutí. Ale proč a co se mi vlastně na filmu nelíbilo, když kino řvalo?

Film je takový nemastný, neslaný. Vlastně to ani není pořádný film. Herců je tam poskrovnu a ti hlavní nestojí ani za řeč. Já osobně považuji Hugh Jackmana za jednoho z nejhorších herců a nepomohlo mu ani to, že se ve filmu několikrát převlékl za jinou postavu. Vždy jsem ho poznala a vždy byl strašlivý až odpudivý.

Film je vlastně komedie, která není vtipná. Je dokumentární, ale vlastně nic pořádného nenabídne. Jen nějaké jihoamerické pyramidy a chrám s kostelníkem. Je z lékařského prostředí, ale místo lidí se tam operují mimozemšťani. Je romantický - ach, tahle část je vůbec nejhorší.

Film má naprosto děsivou hudbu. Strašlivou, že jsem takovou ještě neslyšela. Film vůbec nedrží pohromadě, má špatný střih, kameru a vůbec všechno. Je to jedním slovem odpad. Ani Vláďa Menšík by v něm nechtěl hrát. A že by měl co. Dávám nelítostných - 3%. Za toho mimozemšťana.



(Recenze naruby je recenze, kdy je text včetně hodnocení zamýšlen přesně opačně. Je tím docíleno nejenom faktického ohodnocení díla, ale zároveň i legrace.)

Seriál "Ýtý dav" jsem shlédla a nedočkala se. Ničeho.

První, co mě vyděsilo, je nápadná podoba hraných postav s kresleným úvodem. Jedna postava má dokonce i vlasy do pravého úhlu jako kreslená postavička, což je podivné. Další podivností je, že herečka Parkinson se na začátku tváří, jakoby věděla o počítačích vše, a záhy vyjde najevo, že neví nic. Zda za to může její příjmení, je otázkou. Tuto slabinu scénáristi použili jako hlavní zápletku, čímž oslabili celé dílo.

Lidé říkají, že jde o humor. Já si představuji humor jinak. Vozíčkáři, šilhaví, manželky policistů, kterým se kradou památeční přilby, piráti, kanibalové, gotici, konzumenti coly, gayové a facebookaři. Komu dalšímu se budou ti trapní Britové smát? Princi Charlesovi?

Trapné a smutné.

Jako důkaz nejvyšší trapnosti můžu uvést způsob, jakým se zde měnily postavy. V serálech je přeci vždy zvykem, že pokud herec chce opustit soukolí seriálu, jeho postava odjede pryč, umře, někdo ji unese a podobně. Krásný příklad nám dal třeba Dallas a jeho Bobby Ewing. Zde je šéf firmy ze dne na den ze seriálu odstraněn, a to tím, že bezdůvodně vyskočí jak prkno z okna mrakodrapu. Trapné.

Celý seriál jsem čekala na Ýtýho. Nepřišel. Další trapnost.

Jediné, co mě opravdu potěšilo, že herecké výkony jsou velmi slabé, scénář, kamera a režie jakbysmet. Protože pokud by takový brak byl natočený s bravurou Ed Wooda, byl by nebezpečný. Takhle jde jen o pouhý déčkový výstřelek. Ani Vláďa Menšík by se tomu nemohl smát. Dávám - 10%.



(Recenze naruby je recenze, kdy je text včetně hodnocení zamýšlen přesně opačně. Je tím docíleno nejenom faktického ohodnocení díla, ale zároveň i legrace.)

V tématu Hanikino se budu také věnovat hercům a jejich případným srovnáním. Dnes je to Iva Janžurová a Liv Ullmann.

Obě jsou vynikající herečky jak v divadle, televizi, tak hlavně ve filmu. Iva Janžurová má ale přeci jen trošku výhodu - nezaměnitelný smysl pro humor. Tam, kde Liv má navrch svým západním původem a slávou, tam ji Iva válcuje svojí komediálností.

Obě začínaly v dobrých filmech se špičkovými režiséry v 60. letech. Film Persona se dá dramaticky srovnat s Kočárem do Vídně, Hodina vlků s Morgianou, epický román Vystěhovalci se Sňatky z rozumu. Iva ale navíc uplatnila komediální talent a vytvořila další skvosty naší kinematografie - Svatba jako řemen, Zabil jsem Einsteina, pánové, Světáci a další a další. Liv zůstala v dramatické poloze, tedy pokud já vím.

Jsou si podobné. Jsou obě důstojné a profesně se drží stále velmi vysoko.

Je to hloupost bodově hodnotit herce, ale trocha hlouposti nikoho nezabije, takže - 60/40 pro Ivu.

Srovnávací recenze napříč filmovými a televizními dějinami.

Figury jsou jasné. Sherlock Holmes (čti Šerlog Houm´ůls) a MUDr. Watson (čti doktor Vhots'hóón). První zpracování je neuvěřitelné, můžete se na něho podívat zde. Holmes, kterého jsem viděla nejdříve, byl krasavec Basil Rathbone. Dodnes je jedním z nejlepších. Natočil 14 dílnou sérii, která byla napsána volně na motivy Doyla (čti Dojil), a mě se líbila víc než originál. Byly tam ženy, Rathbone nebyl tak úzkoprsý k ženám, kouřil cigarety, měl patku, nosil normální oděv a jezdil v autě. Posun do 40. let a zcivilnění se mi velmi líbilo.

Další Holmes byl hororový herec Peter Cushing. Mě se moc nelíbil, ale viděla jsem jen jeden film v dětství, takže to nemůžu posoudit. Méně známým je Christopher Lee, kterého jsem vůbec neviděla. Dalším je Edward Woodward, který na mě působil klasicky, ale ne tak obstarožně jako jiní. Další Holmes, kterého jsem neviděla, byl prý vynikající rus Vasilij Livanov. Netradičního Holmese velmi pěkně zpracovalo BBC zde. Je zde vidět skutečná osoba (Dr. Bell, kolega Dr. Doyla), která byla Holmesovou předlohou.

V Česku byl Holmesem Mac Frič zde i ve francouzské verzi, Radovan Lukavský nebo Viktor Preiss. Vždy šlo víceméně o romantické podání. Mě se nejvíc líbil pan Lukavský, protože tento film se točil kolem hudby a měl zvláštní rakousko-uherskou atmosféru. Divadelní hra v Celetné se podle mě také povedla.

Ale zpět k těm originálním. Nejnovější a nejucelenější Holmes je Jeremy Brett. Natočil téměř celé dílo Doylovo a s postavou si pohrál. Příběhy jsou nezměněné a Holmes zde odpovídá předloze asi nejlépe. Přesto se Brett vymanil z romantizujících tendencí i zastaralého dojmu a vytvořil Holmese moderně podivného, zběsilého a libůstkářského.

Poslední Holmes je teď v kinech. Působí odlišně a já si myslím, že posun do jiných vrstev této postavy bude asi úspěšný. Takže - kdybych to měla shrnout, já bych chtěla Holmese, co flirtuje, co má rád sex a co je chytřejší než ostatní. Občas si šňupne nebo se opije, je bohatý a nedoštudovaný. Takový Holmes mě baví. A nejlépe, kdyby to byla pěkná ženská :-)

1. Basil Rathbone
2. Jeremy Brett
3. Ian Richardson
4. Radovan Lukavský
5. Victor Preiss
6....

"Poď do mě ať je po mě!" Nebo tak nějak se ten film jmenuje.

I ve Švédsku se občas něco nepovede a ne všechno je krásné jako lakovaná polička z Ikey. I v tomto filmu ale tvůrci lakovali. Na bílo. Tak si to vezměme popořádku.

Uprostřed příběhu je světloplachá dívka a její šílený otec, který se dopustí několika brutálních vražd. Samozřejmě je to takový syčák, že to nakonec chce hodit na ní. Pak se do toho zmateného a nejasného příběhu zamotá švédské dítě s nožem v ruce a hned je z toho zamilovaná romance. Jeho otec je samozřejmě gay, jsme přeci ve Švédsku. A milenka souseda, který byl svědkem vraždy, je těžká kuřačka a alkoholička. Nakonec na to doplatí, v posteli jí chytne vodka a uhoří. Příběh dovršuje scéna v bazénu, kde správce zapomněl vyměnit filtr, a tak je bazén rázem plný blivajzu. V závěru vše mizí v dalekém severu a daleké tmě. Ve tmě jsem i já. Naprosté.

A co se týká ostatních náležitostí filmu, jako je kamera, hudba, střih a  další - mohu je shrnout prakticky do jediné věty. "Co je švédské, je takové...švédské."

Jediným světlým místem této ponuré básně je fakt, že Vláďa Menšík už nemohl být obsazen. Patrně by nevydržel zběsilé tempo švédské kinematografie a kdoví, jak by to s ním dopadlo. Dávám ponurých...25%.

Základní instinkt je instinkt lovce a sběračky a předvolání na dopravní inspektorát na Marsu taky může pěkně zatočit se sebevědomím...

Začněme tuto srovnávací recenzi anebo dvojrecenzi právě od základu. Už v úvodních titulcích jsem měla pocit, že oba filmy Total recall(TR) i Basic instinct(BI) jsou identické. Režisér Verhoeven projevil nedostatek nápadů a talentu a stal se vykradačem nejen druhých, ale především sebe sama.

Identické jsou i další náležitosti. Třeba postavy. Zatímco u BI je to sebevědomý, ale zkrachovalý detektiv, u TR je to sebevědomý, ale zkrachovalý dělník na stavbě. I obsazení obou herců je téměř stejné. Tam, kde má Arnold více svalů a více rakouského akcentu, má Michael více kouření a záběrů bez trenýrek.

V roli svůdkyně je překvapivě jedna herečka Sharon Stone, ale patrně má v obou filmech stejné šaty a možná i stejný sestřih (na monitoru byl film v některých místech až nepříjemně tmavý). Její postava domnělé zrádkyně (TR) koresponduje s postavou domnělé masové vražedkyně (BI) a zatímco je hlavní mužská postava tak trochu připitomnělá, ona je lsti plná.

Příběh obou filmů je také skoro identický. Oba mužové chtějí poznat něco nového, zajímavého, nebezpečného a láká je to víc a víc. Jsou ochotni pro to udělat maximum, i umřít. Michael se snaží přijít na kloub vraždám ve Frisku a Arnold zase povstání. A zatímco v závěru filmu se Arnold s vypoulenýma očima pokouší vegetovat na Marsu, Michael se snaží přežít v posteli výše zmíněné.

V obou filmech jsou mutanti, v obou filmech prší, v obou filmech jsou kamerové triky, automobilové honičky, výbuchy a tak dále. Prostě je to jedno a to samé. Jediné světlé místo je fakt, že Vladimír Menšík se chtěl do filmu prodrat alespoň jako komparsista, ale nebylo mu to umožněno, neboť by mezi mutanty příliš vynikl. Oběma filmům tedy dávám rovnocenně - 23%.

(foto z filmu Basic Instinct)

Loď, která byla rádiem.

Ano, ti Britové. Opět něco vyvedli. Jakoby nestačily všechny ty popidolové, brouci, kvíní, kriminálky, fiš ent čips, parlamenty a další s prominutím krávoviny. Teď ještě loď, na které je rádijo. A ne ledajaké rádijo.

Tak si to vezmem pěkně popořádku.

Děj filmu, který se odehrává na lodi, ze které vysílá pirátské "pop and rock" rádio ve zlatých šedesátých letech ve Velké Británii, a na které jsou všemožní zhýralci, opilci, bluesoví tanečníci, zapovězení dýdžejové a na které se odehraje v podstatě většina celého děje, včetně otevřených sexuálních scén (i lesbických) a fetování a flámování všeho druhu, které nakonec vyvrcholí dvojskorosebevražedným skokem z výšky a následnou katastrofou, se nepovedl.

Herci v čele s rádoby klasickým K. Branaghem a na chvostu s irským rádoby komikem O'Dowdem, jsou otřesní. Hudba zní jako ze čtyřicet let starého elpíčka, kameraman se s kamerou neustále kymácí (možná proto umístili děj nakonec na loď) a vůbec je z celého filmu cítit jakási retardovanost.

Kritickému hodnocení nakonec nepomůže ani fakt, že Vladimír Menšík neměl rád rockovou hudbu. Škoda, že se film nenatočil třeba u nás, s nějakou hezkou moravskou cimbálovkou. A právě pro nedostatek dobré hudby dávám... 20%.

Válečný cirkus

První, co mě v tomto filmu zaujalo, byl zoufalý nedostatek zajímavých postav. Nejenom, že hlavní hrdina jakoby byl obkreslen z nějakého béčkového komiksu, ale i ostatní postavy toho z reálného života asi moc nepřebraly. Ale popořádku.

Prý to mělo být na základě nějaké události. Prý to mělo být napínavé. Prý to mělo být přesvědčivé. Prý to mělo být dojemné. No nevím. Můj dojem je zcela opačný. Tak například je divné, že ve filmu ani jedinkrát nezaprší. Je divné, že Hitler jakoby z oka vypadl Charliemu Chaplinovi. Je divné, proč herec Cruise zakrývá svá zranění z plážového volejbalu a předstírá, že má obě oči? A pak, najednou v půlce filmu, má pásku přes oko a chybí mu ruka. Takové znevažování se mi nelíbí. Dále je mi divné, proč tolik postav nosí uniformy. A tyto uniformy ani nejsou jednotné. Jedny jsou hnědé, druhé šedivé a další zelené. Je v tom zmatek.

Takových podivností je ve filmu mnoho, ale to nejhorší jsem ještě nezmínila. A teď to přijde. Pozor. Proč Hitler a jeho parta vyšli ven z chladného bunkru se slovy - je horko, führer přenesl jednání ven - aby se nakonec ohřáli v nějakém domku? V bunkru přeci musel být mnohem větší chládek.

Důvod je jasný. Producent se nakonec rozhodl, že Hitlera nezabijou a posunou konec války o rok později.

Hudba jedním slovem strašlivá, kamera nějak roztřesená, skriptka si taky moc hlavu nelámala s těma očima a rukama, snad jedině cattering. Ten snad byl v pořádku. Jinak nic.

Zkrátka - film se nepovedl. Menšík, když už si nemohl zahrát v tomto filmu, si alespoň zahrál v jeho české odrůdě - Zítra vstanu a opařím se čajem. No, co se dá dělat. Jediné, co se mi líbilo - proč to nezmínit - byla přesná orientace v postavách. Díkybohu aspoň za to. Ale i tak dávám - nemilosrdných 20%.

Také jsem podlehla a na ségru jsem pohlédla...

Moje americká ségra prý natočila nějaký škvár. Dlouho jsem odolávala se podívat. Ale nakonec neodolala.

Quentin Tarantino má svoje jméno. Takové propadáky jako Pulp fiction se dlouho nevidí. A co tedy Kill Bill?

To, že jsem té mojí ségře nevěřila ani slovo, že jsem jí nevěřila ani to, že žila v Japonsku, že umí zacházet s tamagoči (nebo jak se ta šavle jmenuje), že se chce pomstít, že by si jí vůbec někdo vzal, je věc jedna. Ale důležitější je to, že jsem celý film vlastně nechápala, o co jde. A fakt, že jsem viděla jen jedničku a tedy prý polovinu celého filmu, tomu nepřidal. Je vidět, že namísto uměleckých nápadů má Tarantino starosti jen s tím, jak rozdělit tříhodinový film na dvě dvouhodinové půlky.

Z celého filmu si tedy pamatuji jen neskutečně dlouhé scény parodující zřejmě parodie japonských tamagoči her parodujících bojová umění, ale ve skutečnosti je to parodie gravitace a fyzikálních zákonů obecně ať už v Japonsku nebo mimo něj. A uprostřed všeho ta moje ségra...no opravdu nevím.

Režisér Tarantino nepatří k těm, kdo by se snažili vytvořit něco navzdory veřejnému mínění, uměleckým škatulím. Maximálně tak navzdory přírodním zákonům.
"Against all odds Tarantino!" - 20%.

Další z řady laciných bezduchých komedií...

Příběh s podivným názvem Aksál mě stejně jako Bellevue od téhož režiséra nenadchnul.

Režisér Bělka se zde pokoušel všemi možnými způsoby rozesmát diváka, překvapit ho, zaskočit, vystrašit. Na udici navěsil snad všechny návnady, ale stejně se mu to nepodařilo. Jeho komedie o klasickém trojúhelníku plném nevěry, klamu a zrady se prostě nepovedla.

Velmi nepřesvědčivý Abrhám v roli milovníka, Adamíra v roli zoufalého manžela a Drahokoupilová? Její výkon byl také draze vykoupen. Tito velmi špatní herci pochopitelně nedokázali z tak chabého motivu vykřesat něco alespoň trochu koukatelného a spíše se v něm utopili. Laciné vtípky, žádný přesah, žádná poselství, žádné zobecnění, žádná transcendence. Prostě jen pustá řachanda, ale bez řachandy.

A navíc ta hudba. Jedním slovem hrozivá. Stejně jako kamera, světlo, scénář, kostýmy a vůbec všechno bylo technicky velmi špatné. Skoro se odvažuji ptát, jestli byl režisér Bělka při natáčení vůbec na place. Ale asi byl. Proto musím po tom všem dát nemilosrdných, nemůžu jinak... 9%.

Proč se neohlédnout za těmito starými komediemi?

Dětské oči a dětská duše chce takové stvůry. Bojí se jich, ale nemůže odolat. Fantomas láká. Stejně jako sex, drogy a rock'n'roll.

Svoji tvrdou kritiku začnu hnedky zostra a od toho nejhoršího. Obsazení je prostě strašlivé. Prkenný metrosexuál bez špetky charisma (Jean Marais), peroxidka s nejtupěji upřeným pohledem do prázdna (Mylène Demongeot) a to nejhorší nakonec - hysterický šílenec hrající hysterického šílence (Louis de Funès). Snad jen, že toho Fantomase včas ukryli pod maskou, protože kdoví, čeho bychom se dočkali.

Příběh je také ubohý. Autor tuhle plácnul ponorku a tuhle létající auto a tuhle tajemný hrad a měl vymalováno. Ve všech třech dílech se dokonce některé situace opakují, to asi jak mu došly nápady. Ze scénáře je patrno, že se autor příliš spoléhal na to, že herci to nakonec nějak ustojí. Dnes vidíme, že se mýlil.

Dalším zásadním momentem celé té třídílné tragédie je hudba. Nikdy jsem neslyšela tak vyčpělé téma v hlavním motivu, navíc které se v ději mnohokrát opakuje a opakuje do zblbnutí. A zblbnutí diváka je asi jedinou silnou stránkou díla.

Fantomas coby francouzský výmysl se v této podobně zkrátka vůbec nepovedl. A to, že Vladimír Menšík nakonec nedaboval Fantomase (Miroslav Moravec), dílu nijak pomoci nemohlo - 12%.

Britská varianta "nygga gangsta movie"

Sacha se zase předvádí. A proč ne? Ráda se podívám. Takže.

Sacha je velmistr parodie sebe sama, to víme všichni. Dokáže parodovat nejenom politiku, masmédia, celebrity, ale i parodie. A v tomto filmu předvedl, že předvádět se opravdu umí. Škoda, že to málokdy bylo k smíchu.

Normálně bych se smála od začátku do konce, ale něco mi v tom bránilo. Absolutní absence humoru. Je to tak. Tento film, který se tváří jako komedie, je ve skutečnosti politické drama o pěti dějstvích. Sacha Shakespeare Cohen odhalil svoji geniální spisovatelskou mysl, odhalil svůj vytříbený jazyk (v některých scénách opakovaně), odhalil své přednosti (ve slušivých trenýrkách i bez) a odhalil nám taje a zákoutí britského způsobu života.

Filmu bych mohla řemeslného vytknout leccos, ale myslím, že o to nejde. Leitmotivem prostě je a navždy zůstane psychosociální sonda malého britského člověka. A to je vše. Proč Sacha nakonec změnil postavu dandyovského intelektuála v natvrdlého dětinského nyggu, je záhadou. Vůbec se do filmu nehodil, spíše tam rušil a vlastně i díky němu dopadne mé hodnocení tak nějak na půl cesty. Pomůže tomu jen fakt, že roli šitou na míru Vladimíru Menšíkovi nakonec zahrál Gerald Gonzales. Dávám 28%.

Romantická romance

Na Film jsem se velmi těšila. Demi, Bob a Woody mě nalákali na hrstku romantiky, hrstku sexu a hrstku amerického snu.

Tak předně musím vyzdvihnout velmi propracované postavy a vynikající scénář. Škoda, že Redford svoji postavu zkazil a škoda, že Demi Moore tu svoji postavu neukázala víc. A když už ji ukázala, seděla přitom na záchodě nebo ryla záhonek růží. A Woody?

Režisér mohl vést svůj film do záhuby a udělat z něj romanticky plytkou zábavu. Namísto ukázal taje a zákoutí casina, stejně jako rizika hráčské závislosti.

"Když budete trávit v casinu dne i noci, hrozí vám zbohatnutí."

Velkou chybou filmu je přílišná hektičnost. Než jsem se stihla rozkoukat v jednom domě, už mě Demi vedla do dalšího. Než jsem stihla zaměřit zrak na jedno, už mi ukázala druhé. A Redford? Ten toho moc neukázal. Jeho prkenný miliardář je neuvěřitelný. I když Redford sám možná má milióny, nedokáže tento pocit zahrát. Já mu to prostě nevěřila. A jeho nejhorší scéna vůbec je sentimentální vyprávění historky z metra. To je vražda.

Nevím, jestli mám poradit, abyste se na film podívali nebo ne. Jsou tam hezká místa, ale celkově je to nepovedené. A nezachrání to ani fakt, že Menšík nebyl kvůli jazykové bariéře obsazen do role pilota helikoptéry. Dávám neromantických - 30%.

Film, který jsem prostě nepochopila...

Všichni ho velebí, všichni se u něho smějí. Já nic. A hned napíšu proč.

Tak především jsem hned na začátku získala dojem, že jde o kriminálku. A s tím jsem na film také pohlížela.

Nepříliš sympatický a neúspěšný člověk (Abrhám) sejde na zcestí a stane se kriminálníkem. Způsob, který zvolil však není příliš efektivní, zato je velmi riskantní. Našemu člověku (Abrhám) ale tohle nevadí a stává se časem suverénním až ho nakonec chytnou. No, prostě jsem měla pocit, že na dobrou kriminálku je to trošku málo.

A navíc ten Abrhám. Měla jsem z jeho herectví pocit, že si do natáčení filmu jen odskočil od plotny nebo z garáže a podle toho také jeho kreace vypadají. Spoluherečka Šafránková sice nebyla na první pohled tak opilá, ale ve většině scén měla stejné spodní prádlo, takže to nejspíš natočila celé v jednom dni. O dalších hercích raději mluvit nebudu, protože např. autor scénáře Svěrák se opakovaně neudržel a do kriminálního příběhu všem navzdory vnesl trochu toho jeho humoru.

Také hudební složka mě přišla otřesná. Všem je jasné, že dobrou kriminálku nejméně z poloviny tvoří dramatická hudba. Ta zde naprosto chybí. Místo toho filmem znějí lascivní písničky k táboráku s naprosto nesouvisejícími texty. Další body dolů.

Na závěr musím vyzdvihnout dvě skutečnosti. První je, že režisér Smoljak sestříhal na minimum nevkusné erotické scény v knihkupectví a druhou je, že kompletně vystřihnul postavu holiče (Menšík). I tak ale dávám bez slitování pouhých - 16%.

Dlouho jsem odolávala, ale teď vidím, že jsem trošku chybila.

První díl triptychu Slunce seno se zabývá venkovem. Tématika vesnického života na sklonku socialismu a úsvitu kapitalismu mohla být nevyčerpatelnou studnicí laciné zábavy, gagů a hravosti. Troška se tomu ale rafinovaně vyhnul a pustil se do fundované studie vesnického života. Po vzoru Farářova konce zachytil i zde vesnického faráře, po vzoru Kalamity zachytil místní železnici, po vzoru Všech dobrých rodáků problémy v zemědělství. Čest jeho snaze.

A teď k samotnému provedení.

Herci nejsou špatní, ale místy jsem nepoznala, zda jsou placeni od hodiny anebo od počtu slov. Některé vesnické ženy očividně chtěly být v záběru co nejdéle, a tak si své "štěky" prodlužovaly, co to šlo. Také je tam příliš patrná snaha o autenticitu. Někteří herci se mohli přetrhnout, aby vypadali, jakoby se v té vesnici přímo narodili.

Také je na filmu vidět, že byl točen v exteriérech. Marně jsem hledala scénu, která by takříkajíc voněla ateliérem a pořádným kulisáckým řemeslem. Tady asi chtěl Troška pod rouškou autenticity trošku ušetřit a tak raději převezl celý štáb na venkov. Škoda.

Jakousi oporou filmu prý měla být Helena Růžičková. Ano - měla být. Nepodařilo se. Opovažuji se tvrdit, že jí přehráli i ti králíci. Zde Troška vsadil na Trošského koně.

Ale jinak mě film mile překvapil a i mé hudební srdce ještě teď plesá nad některými úžasnými a nevtíravými melodiemi. Škoda, že tuto filosoficko-kulturologickou studii narušovaly některé jakoby humoristické scény. Ty s Menšíkem byly naštěstí vystřiženy. Už v průběhu natáčení totiž bylo jasné, že Menšík to trošku nepochopil.

Pro trošku toho etnografického zamyšlení dávám laskavých - 30%.

Truchlohra s utruchleným Kopeckým...

Těšila jsem se, podívala se a truchlila za ztracený čas.
Ale podrobněji.

Ústředním motivem filmu je sex. Sex a Miloš Kopecký jako sexuální štvanec. No, mohlo by se to zdát zajímavé, avšak zdání klame. Herec Kopecký hned na začátku zjistí, že nemá vlasy a tak raději celý zbytek filmu coby svůdník nosí paruku. To se mu to svádí. Některé jeho proslovy jsou přesto k nevydržení a kdyby alespoň občas nezazněla ve filmu hudba, neustála bych to.

A co ta dívka? To nemohli vybrat nějakou hezkou? S hezčí postavou, hezčím obličejem, plnějšími rty a rovnějšíma nohama?

A vrcholem všeho je šišlající Landovský. Předstírá cizokrajnost a přitom se celý film urputně snaží Miloše Kopeckého přehrát, aby vynikl. Nevynikl. Tento duel je ostatně nejhorší složkou filmu.

No - příběh by byl vcelku zajímavý, ale musel by se nejspíše realizovat jinak. S jinými herci, jiným režisérem, v jiném prostředí a vůbec docela jinak.

Mě jako slušnou ženu nejvíc pobouřilo vnímání ženy jen jako sexuálního objektu a nějaké mravní hlubší principy ve filmu nezazněly vůbec. Čistému vše čisté, nemravovi není nic svaté! - 22%.