Lesbická pohádka o království, kde dívky přemohly tradici.


V jednom království byla princezna, která celý den neslezla z postele. Spala a podřimovala, spinkala a zívala, prostě byla celé dny v posteli a nikdo ji odtud nemohl dostat. Nebavilo ji házení kroužky ani jízda na koni ani vyšívání brokáty. Nebavilo jí nic. O co víc se její královští rodiče snažili jí nějak zabavit, o to víc se jim vzpírala a byla víc zavrtaná do peřin. Nebyla ale taková vždycky.

"Jako malá si hrála s ostatními dětmi a učila se dvorní etiketě. Teď je jí sedmnáct, má věk na vdávání a nevyleze z postele." - nadával královský otec.

Služky kolem ní poskakovaly, snažily se jí učesat a navonět, ale jí to bylo jedno. Chodila jen na toaletu a jedla obden. Byla prostě celé dny v peřinách. Nejspíš z trucu. A proč?

Její královský otec se před časem rozhodl, že pro ni najde ženicha. Nějakého švarného prince. Ale princezně se to ani za mák nelíbilo a zůstala navěky v posteli - jak řekla. Otec už byl z toho zoufalý, a tak se rozhodl, že uspořádá celokrálovskou soutěž o to, dostat po dobrém princeznu z postele. Kdo jí dostane, ten jí dostane a basta. A ke všemu půl království.

Chodili mladíci z celého království. Stáli doslova frontu před hradem. Jeden to na ní zkoušel milostnými písněmi. Neuspěl. Princezna se jen obrátila na loži a podřimovala dál. Druhý na ni vybalil štětec a paletu a jal se jí malovat. Doufal, že zvědavá princezna se bude chtít podívat, jak ji namaloval, ale spletl se. Ona jen ještě hlouběji usnula. Další se pokoušel ji omráčit svými svaly. Předváděl se před ní, napínal své bicepsy, ale ona na něj hleděla skrz přimhouřená víčka a nakonec znuděně zívla. Bylo to zoufalé. Zdálo se, že nikdo úkol nesplní.

Ve frontě stála i jedna dívka. Byla ze vsi, měla copy svázané kolem šíjného krku, halenku proděravělou od křoví a kalhoty pošpiněné od bláta. Mladíci kolem se dohadovali, co tu chce a smáli se jí, že vypadá jako jeden z nich. Ona nedbala a když přišla na řadu, vstoupila do komnaty.

Princezna už byla unavená neustálými příchody a odchody mladíků a nejprv jí nevěnovala pozornost. Když ale dívka promluvila, princezna nastražila uši. Nemyslela, že jí přijde pokoušet dívka. Ta si jen tak sedla k posteli a vyprávěla jí příběh. Milostný. O dvou dívkách a jejich velké lásce. A princezna napjatě poslouchala, dokonce se pootočila na dívku a pozorovala ji přes rameno. Dívka si přitom pohrávala s copy, rozvázala si halenku a občas se pohladila po oroseném dekoltu. To už princezna byla celá jako pružina. Když se příběh chýlil ke konci, dívka si přisedla na postel a nabídla tak nenápadně poodhalená prsa princezně. Princezna natáhla opatrně ruku a v hlavě jí tepal chtíč. To je to, na co tak dlouho čekala. Blízkost ženy, dívky hebké jako samet a vláčné, vzrušivé. Když už se princezna chtěla dotknout její svůdnice, dívka ustoupila a odešla k zrcadlu. Tam na sebe hleděla, rozpustila si copy a rukou si pomalu zajela do podbřišku a rozepla kalhoty. Přitom laškovně mrkla na princeznu.

Ta už to nevydržela a jakoby přitahována zrcadelnou děvkou a jejím klínem, havraními vlasy a jahodovými rty vstala z postele a přistoupila k ní. Pak u zrcadla se milovaly.

Venku čekající mladíci už netrpělivě přešlapovali a ptali se, co se to děje. Když konečně z komnaty vyšla dívka spolu s princeznou, královští rodiče neměli tuchy, co se to uvnitř vlastně dělo. Dívka nemohla dostat princeznu ani půl království. Tyhle vymoženosti mají jen mladíci. Když se otec nad situací rozzuřil, chytla dívka princeznu za ruku a odešly spolu do její rodné vsi. Království tak zůstalo na dlouhá léta bez princezny a bez dědice.

Až po letech, kdy se po království rozneslo, že král je mrtev, se princezna s dívkou vypravily na hrad. Královna matka nabídla dívkám, aby společně vládly. Tak se i stalo a děje se to doteď. A království je veselé a bohaté a nevede žádné války a dětí se v něm rodí taky dost.