Křížů je spousta. Staré keltské, křesťanské, pravoslavné, maltézské, ondřejské, hákové atd.

Včera jsem náhodou natrefila na tento dokument. V něm se jeden manipulativní redaktor České televize pokoušel naznačit dívce, která na slovansko-vikingském setkání v Polsku prodávala suvenýry, řetízky a podobné řemeslné výrobky, že prodává nacistický symbol. Prodávala vedle spousty symbolů i jeden z nejstarších symbolů Slunce, štěstí a spokojenosti  - svastiku. V kontextu hitlerovského Německa je to samozřejmě citlivá otázka (na to redaktor narážel a tak cílil celý dokument). V kontextu dávnověké historie Evropy a potažmo celého světa je to absolutně v pořádku.

Svastika je symbol velice starý a velice pozitivní. Na setkání raného středověku jde tedy o tento výklad. Kříž je kříž a pokud ho má na sobě pohanská dívka z 9. století, není na něm nic špinavého. Pokud se s ním pyšní neonacista, je to špína.

Symbol je to problematický. Ale který symbol není.

Křesťanský kříž by tedy také měl být zakázaný. Kolik vražd, čarodějnických procesů, inkvizicí, křížových výprav, mučení lidí, manipulací, vydírání, ožebračování a dalších oblíbených aktivit církve a moci se pod tímto křížem provádělo. A co hvězda se srpem? Měl by se srp zakázat? Nebo půlměsíc? Zakážeme ho i na obloze?

Myslím, že hlavní je vždycky myšlenka. Symbol je jen obraz, ale co do něho vložíme, je to důležité.