Je úžasné sledovat, jak se chování našich dvou feneček téměř shoduje s chováním dětí.

Bafina je už téměř dospělá, a tak její denní starosti a radosti tomu odpovídají. A zatímco Šmudla rejdí čenichem všude možně, prozkoumává okolí, kouše starší ségru do ocásku a do čenichu a sem tam přitom zakopne o koberec, Bafina je už důstojná, tyčí se nad ní ochraňovatelsky a občas vyštěkne, aby dala najevo autoritu. Místo hraní si s ponožkou eroticky dovádí na plyšovém Bohouškovi a celý zbytek dne se vzhlíží v zrcadle, olizuje se a spí.

Šmudla jí často pokouší a když se jí právě při erotickém běsnění zakousne do ocásku, Bafina se po ní ožene a vyštve jí div ne ven z bytu. Stejně, jako by to udělala starší ségra, která by potřebovala prázdný pokoj pro svoje rande s klukem a pětiletou pitomou sestru by poslala na zmrzlinu, aby to nepráskla rodičům.

Děti jsou všude na světě stejné. A děti všech živých tvorů nejspíš taky.