Salámová taktika nám vklouzla pod sukně...

V práci chodíme na jedno WC. Dvacet ženských z našeho oddělení, deset ženských z jiného oddělení a navíc ještě civilní návštěvnice Galerie Klementinum.

Jeden záchod pro všechny.

Vlastně je tam 5 kabinek, ale jednu si zabrala uklízečka, druhý si zabralo naše vedení a tak na nás zbyly tři.

Doposud.

Pak z nějakého důvodu to druhé oddělení chytlo žloutenku a separovalo se. Zabraly si další jednu kabinku, nechaly si tam dát zámek a tak na nás zbyly jen dvě. Nejsme privilegované vedení, nejsme uklízečky a dokonce ani nemáme žloutenku, takže nemáme nárok.

V jedné kabince je utržené prkýnko a v druhé zase pořádně nesplachuje splachovadlo a vlastně nejde ani pořádně zavřít. Včera tam byl celý den chlípně vypadající řemeslník se svým vybaleným nádobíčkem a vypadal, že se mu tam mezi čůrajícím vedením a žloutenkářkami opravdu zalíbilo.

A tak jsme začaly chodit jinam. Na druhý konec budovy. Kdoví, jak to ještě dopadne...