lalalalaláláláááá...

Poslední dobou mám čím dál tím větší radost z pohybu. Maminky by to nazvaly, že "lítám jako pošuk", ale taková já prostě jsem.

Skáču, hopsám, dokonce už i ze židle seskočím, z poslele to valím střemhlav a do dálky to jde pořád líp a líp. Jen na těch žlutých prkýnkách na podlaze mi podkluzují nožky, ale aspoň je to legrace, takže mi to nevadí. A nebojím se skákat i s kostičkou v zubech, s čímž jsem vždycky nejvíc zápolila, takže jsem vlastně "fakt hustá".

Nesmíte to na mě říct maminkám, ale já vlastně trénuju skákání do výšky proto, abych mohla vyskočit na stůl, kde schovávají všelijaké ňaminky. Ony mi je nedají, tak si je časem chňapnu sama. Hihi.

Skáááááču...skáááááču....líííítááááám...