"Poď do věže..." lákal Zdeněk Svěrák svoji milenku Libušku Šafránkovou ve filmu Kolja. Mě se film moc líbil, a přestože na něj kritika snesla co mohla, kýč si představuji docela jinak. Možná, že k údajnému kýči přispěly i lokace filmu, které zejména pro cizokrajného diváka byly prostě atraktivní. A proč ne? Ve filmu s Belmondem také vidíme riviéru, Eiffelovku a Sacre couer, a ve filmech Woodyho Allena zahlédneme slavné mrakodrapy, není na tom nic špatného.

Hlavní lokace je tedy zde. Věž, ve které mistr Louka rozezvučel své chello a mistr Svěrák orosil své čelo. Dům je v Lázeňské ulici č.9 za rohem u Maltézského náměstí a věž (patrně součást původního opevnění), trčí do dvora. Působí nenápadně a dokud ji film neproslavil, nevšimnula bych si jí. Je nenápadná, tichá a svým způsobem důstojná. Asi by mohla vyprávět, co se kolem ní všechno dělo.

Možná, že až půjdu příště kolem a nastražím uši, že odsud zaslechnu...