Běžně se k politice nevyjadřuji, ale tohle upoutá. Tak dávejte pozor.

Tajemné dvacítky. Mluví se o nich, jsou známé, ale možná je právě čas si některé souvislosti připomenout. Abychom nedopadli špatně. Takže.

Čistě letopisně se dá říci, že dvojdekády se v naší zemi opravdu ujaly. Třeba začněme rokem 1848. Tehdy začala na popud Velké francouzské revoluce i její východní sestřička. Pak cca 1867, kdy Franz Josef I přeměnil císařství na vcelku rovnocenné soustátí Rakousko-Uhersko až do roku 1918, kdy vznikla naše republika. Ta poklidně trvala a prosperovala překvapivě také pouhých 20 let, a to přibližně do roku 1938.

Fašistickou diktaturu vystřídala v roce 1948 ta komunistická a do roku 1968 - na dvacet let, uzavřela kouhoutky demokracii a prosperitě. A záhy nastoupila Husákova normalizace od roku cca 1969 do 1989, zase překvapivých dvacet let, kdy jsme si nechali s-át na hlavu a ryli držkou v zemi, jak výstižně řekl Karel Kryl.

A nyní žijeme také v relativně poklidné době, plné výstavby, prosperity a demokracie. Zásluhou takových velkých hlav jako Havel, Tigrid nebo dokonce i Klaus. Ale dvacet let od pádu totality se blíží. Nastupuje rok 2009, kdy se historie opět zlomí. Bojíme se?

Když jsem dnes pohlédla na průzkumy ohledně nových voleb do sněmovny a zjistila jsem, že levice má u lidí převahu, že komunisté budou po dvaceti letech sahat po žezle a možná i po koruně, udělalo se mi nevolno. To jsou Češi opravdu tak nepoučitelní?

No, přemýšlejme o tom, je to docela důležité.