Zamyšlení hodné Hamleta...

Lidé si říkají -"Kde bych teďko byl, kdybych tenkrát udělal tohle místo tamtoho." Snad nejkrásněji to vyjádřila H. Růžičková v Homolkových.

"Kde bych já mohla bejt, kdybych byla neztloustla."

I já jsem dneska pustila úvahy tímto směrem. Kdybych se bývala rozhodla u nějakých věcí dřív, kdybych bývala studovala poctivěji, kdybych bývala šla tam a ne sem atd. Nejspíš bych opravdu byla docela jinde. Nepotkala bych mnoho lidí, které bych nejradši vůbec nepotkala, ale zase bych nepotkala Pusinku a neměla bych tak krásnou rodinu. Jsem spokojená. Své další alternativní životy, které bych mohla žít, neprožiju. Miliony jiných svých životů, které nevím, jak dopadnou, nechávám tedy plavat.

Lidé se chtějí vracet do minulosti a zabíjet Hitlera nebo se chtějí podívat do budoucnosti. Aby viděli, co se stane, kdyby se to stalo tenkrát jinak. A přitom si neuvědomují, že takové cestování časem vlastně mohou podniknout každou vteřinu jejich života. Každou vteřinu se můžou rozhodnout, jestli jít tudy nebo tamtudy. Každou vteřinu svého života se rozhodují pro jeden z miliard svých životů, svých vesmírů.

Každý ovlivňujeme svět. Skutečně. Naše konání ovlivňuje celek. Není to jen pouhá fráze, je to praktické, živoucí a skutečné. Máme to ve svých rukách. Můžeme dělat divy.