Pohádka?

Milá Eva si vzala Martina. Eva byla věřící, Martin byl věřící. Jejich svatba byla velmi ohlášená, velkolepá, mnoho lidí přijelo, přálo jim štěstí, lásku, porozumění a taky trochu té "radosti". Tak dlouho rodiče čekali.

Veronika žila s Monikou. Netajily to, ale lidé okolo k nim přistupovali s rezervou. Vzaly se. Rodičům navzdory. Jejich vztah se svatbou příliš nezměnil. Stále se měly rády, milovaly se, sdílely všední dny, starosti i "radosti".

Milá Eva s Martinem působili jako spořádané manželství. Nikomu přeci není nic do toho, že se nemilují, že jsou raději s někým jiným než spolu, že ani nesdílejí ty "radosti". Hlavně že je vše v pořádku. Milá Eva byla vážená a Martin ctěný. Pod povrchem však bylo jen veliké zklamání a prázdnota.

Veronika s Monikou si užívaly každý společný den. Měly toho tolik společného. Jejich vztah byl vztahem skutečným a k dětem měly možná blíž než milá Eva s Martinem.

A pak byl ples.

A na něm se pořádala soutěž o Manželství roku. Lidé hlasovali, všem se jevila milá Eva s Martinem nejlépe, a tak nakonec jejich manželství vyhrálo. Když si přebírali cenu v podobě propletených milenců, lidé si ani nevšimli, že se pohádali, a že pak milá Eva odešla z plesu se svým kamarádem a Martin odešel domů sám se svou cenou.

Veronika s Monikou na plese byly také. Bavily se, soutěž jim připadla srandovní, nevšímaly si všímavých pohledů od okolí a domů odešly spolu propletené jako dvě milenky. A když venku procházely kolem popelnic, zahlédly tam u nich odhozenou cenu v podobě propletených milenců...