Bože na nebesích....

Touhle bizarní větou jsem dnes zakončila hovor v naší kanceláři.

Když jsem se kdysi dávno dozvěděla, že kamarádka kolegyně mojí maminy spí v posteli nahatá, nedalo mi to spát. Vůbec nic jsem o té ženě nevěděla, ani jak se jmenuje, jak vypadá, jak je stará, vůbec nic. Ale věděla jsem, že spí nahá. Takovou skoro nejintimnější věc.

Pak jsem se později o nějakém kamarádovi kamaráda, co měl sestru co chodila s mojí kamarádkou do školy dozvěděla, že své dívce na třetím rande neomaleně koupil pouta a ona ho spoutala a odešla a on se počůral a matka ho pak našla v této potupné poloze. Potupen byl i v mých očích, přestože jsem ho vůbec neznala.

Manželka kamaráda mého kamaráda zase prohlásila o svém švagrovi, že se v padesáti při všech svých nevěrách a veskrze holé zadnici nezmohl na nic jiného, než že má "ošoupaný pytlík". To mě pobavilo.

Je asi opravdu lepší své intimnosti nechat pod pokličkou.

Slušný muž o svých svinstvech nemluví. Slušná žena si také nechá pro sebe, že manžela podváděla, že to dítě vlastně není jeho a že soused odnaproti jim nespravuje záchod třikrát týdne jen tak náhodou.

Církev vymyslela pro věřící institut zpovědi, aby se ti největší chlubílkové přeci jen vykecali, ale přitom nic nevykecali. Na tom něco je.

Já jen nevěřícně pokyvuji a říkám - "Buďme prostě slušní."

PS: Spím taky nahatá.