Bafina si dnes připadala jako horká brambora...


Dneska ráno jsem ještě rozespalá přelezla z pelíšku do postele a jen jsem zamhouřila očka, už jsem měla kšírky a šup se mnou do tašky. Maminka mě záhy unášela deštivým ránem do podzemí a pak k sobě do práce. Protože jsem v posledku byla zvyklá chodit s druhou maminkou, překvapilo mě to.

V té veliké budově se mi to nelíbilo. Maminka navíc pořád někam odbíhala a chtěla mě opustit, ale nepovedlo se jí to. Vždycky se vrátila. Chodili se na mě koukat cizí lidi a to mě vadilo. A když jsem chtěla bránit svůj dočasný pelíšek a maminku, můj štěkot se krásně rozléhal po té velké místnosti.

Když jsem se jakžtakž uvelebila tam, zase přišla druhá maminka a lup do tašky a už mě unášela deštivým dnem pryč k sobě do práce. Tam jsem zvyklá, tam už to bylo dobré. A aby to nestačilo, když jsem tam se krásně prospinkala, zase přišla ta první maminka a lup do tašky a nesla mě deštivým dnem zase pryč.

No připadala jsem si jako horká brambora.

Doma už bylo teplíčko a po chvilce jsme se zase všechny sešly v jedné postýlce, jak to mám nejraději. Byl to ale náročný den.

.